 |
Tom 26. 11. 2021 • 3 minuty čtení |
Inkoustový pátek je naše největší slevová akce roku. Trvá celé tři dny a pokud v onen čas zadáte do košíku tajný kód INKOUST20, můžete si pořídit knižní módu se závratnou slevou.
Zlí jazykové tvrdí, že se jen snažíme přiživit na takzvaném „black friday“, ovšem nic nemůže být dále od pravdy. Inkoustový pátek je totiž stará knihopolská tradice, která se odvíjí od jednoho navýsost ostudného incidentu z roku 1856.
Tehdy se do města přistěhoval jistý Edgar Vytáčka a vzal si do hlavy, že bude obchodovat s vlastnoručně vyráběným inkoustem. Opatřil si knihu chemických postupů, leč jak později poznamenal vyšetřující komisař, podzim toho roku byl velice deštivý, svazek Edgarovi nejspíše navlhnul a některé stránky se slepily dohromady. S určitostí však víme, že Vytáčka připravil velké množství svého Zázračně rychleschnoucího inkoustu. Okamžitě však musel řešit otázku, kam uskladní naplněné lahvičky, neboť pobýval v přízemním kamrlíku v podnájmu a všechny uspořené peníze utratil za přísady.
Edgar Vytáčka na dobové rytině
V Knihopolisu se na sklonku roku 1856 vyrábělo naplno a o zásobárny a skladiště nebyla nouze. Ke stejnému závěru došel také Edgar, a tak pod pláštěm noci obešel každé jedno z nich, aby si mezi hromadami uskladněného zboží nenápadně tu a tam odložil pár lahviček.
V pátek 28. listopadu udeřily v Knihopolisu silné mrazy, jaké nečekali meteorologové a žel bohu ani rozličné látky uvnitř Edgarových inkoustů.
K prvnímu výbuchu došlo v 6:53. Hlídky, které se vyřítily na hradby města knihomolů, mžouraly do ranního šera a rozespalí vojáci se nemohli shodnout, zde na ně útočí zástupy analfabetů nebo jednotky berního úřadu. O to víc je vyděsila následná kaskáda detonací přímo v ulicích za jejich zády.
Řemeslníci hořekují nad hořícím skladištěm (Knihopolský věstník, 29. 11. 1856)
Podle očitých svědectví došlo nejméně k dvaatřiceti výbuchům. Když se podařilo uhasit vzniklé požáry a hasičský sbor vynosil ze skladišť zachráněné zboží, přišlo se na to, že je všechno potřísněno černým inkoustem. Vyšetřování bylo velice krátké, neboť dopolední vánek začal z nebe snášet ohořelé lístky s nápisem Zázračně rychleschnoucí inkoust Edgara Vytáčky.
V následné sháňce po pachateli se v ulicích mačkaly davy lidí, a když se Vytáčku nepodařilo objevit, začaly padat facky a kopance od člověka k člověku. Je nutné pochopit, že obchodníci i řemeslníci byli značně zoufalí. Blížily se Vánoce a všechna jejich dosavadní práce přišla vniveč. Aby utržili alespoň nějaký výdělek, začali prodávat zboží s výraznými slevami. Mnozí z nich tak činili rovnou na ulici v narychlo spíchnutých stanech, protože se skladišti přišli rovněž o střechu nad hlavou.
Když nemohli ztlouct pachatele, museli si Knihopolští vystačit sami se sebou (Knihopolský věstník, 29. 11. 1856)
Účastníkem celé události byl i jistý americký student z Bostonu. Nejspíš vlivem jazykové bariéry se však domníval, že jde o místní folklór a později o všem nadšeně vyprávěl doma. Co přesně se dělo dál, nevíme, ale jisté je, že se brzy po tom začaly objevovat v amerických obchodech výrazné slevy, lidé stanovali před výlohami nebo se fackovali v tlačenicích.
Knihopolský policejní sbor pátral po Edgaru Vytáčkovi bezvýsledně několik let. Někteří tvrdí, že se stal obětí vlastního vynálezu, jiní, že ho spatřili prchat severní bránou v 6:54 s velkým falešným knírem pod nosem, který zakrýval jeho o něco menší skutečný knír. Bezpečně můžeme prohlásit jen to, že se někteří obchodníci rozhodli zlevnit zboží na památku této události také následující rok, a tím se zrodila nová knihopolská tradice.
Jak vidíte, nemůže být o nějakém „black fridayi“ ani řeč, proto si bez obav užijte slevu. Jen nezapomeňte v košíku zadat kód INKOUST20. Přejeme příjemné nakupování.