 |
Tom 15. 6. 2022 • 5 minut čtení |
Následující historky jsou pravdivé, ačkoliv byste to do mnohých neřekli.
Na cestu!
Den před začátkem festivalu Svět knihy jste měli možnost spatřit na dálnici D1 zvláštní úkaz – osobní auto narvané zbožím tak, že to skoro popíralo přírodní zákony. Přestože známé pořekadlo tvrdí „Fordem tam a vlakem zpátky“, zvládla to naše kárka bez problémů. Jediná součástka, která se celou cestu do Prahy klepala, byli Tom a Michal za volantem. Proč?
Lepší než Mozart
Na Svět knihy jsme jeli s malými dušičkami. Přestože to nebyl náš první festival, chystali jsme se tentokrát představit knihopolské zboží milovníkům knih skutečně ze všech koutů republiky. Do příprav jsme dali krev, slzy i nemalou částku z našeho účtu u Gringottů. Co by neúspěch znamenal pro budoucnost Knihopolisu, jsme se báli domyslet.
Těžko vám tak dokážeme popsat ten pocit, když jste se na nás sesypali jako zával na předku, jestli omluvíte naši ostravštinu. Otáčeli jsme se jako korouhvičky, potili se až na místech, o kterých stydno mluvit, ale celou dobu jsme byli nesmírně šťastní.
Mozart řekl, že mu jeho Pražané rozumí. Nám rozumí naši Češi a jsme za to nesmírně vděční.
Du jů spík Čengliš?
Naši Češi nám sice rozumí, ale s našimi cizinci je to horší. I tak se nám podařilo obsloužit zákazníky z Německa, Španělska či Anglie. Na podobné akce většinou vysíláme Toma, který získal bohatou slovní zásobu sledováním akčních filmů a komunikuje pomocí modifikovaných hlášek Arnolda Schwarzeneggera („Báj it! Báj it nau!“).
Takto vypadalo knihopolské velvyslanectví na Světě knihy 2022!
Bestseller
Na Světe knihy jsme potkali samé úžasné lidi se srdcem na dlani. Můžete nám, prosím, vysvětlit, jak se možné, že se nejvíc prodávalo právě tohle tričko?
Jako doma
Musíme říct, že Praha je město mnoha tváří. Noci po festivalu jsme trávili v zapůjčeném bytě na sídlišti, které nám silně připomínalo ostravskou Dubinu. Když se v deset večer ozvalo pod okny zaštěkání a následný výkřik: „Drž hubu, nebo nás prozradíš!”, věděli jsme, že sme doma.
V záři reflektorů
Celé čtyři dny jsme pokukovali po známých tvářích z instagramu, které máme my, kluci ostravští, málo šancí potkat osobně. Záhy jsme je začali dělit do dvou skupin:
- Ti, kdo prošili kolem, aniž by na nás spočinuli pohledem, a my jsme se příliš styděli na ně zavolat. (Zdravíme třeba Míšu z @radsiknihu nebo Adélku alias @adelinacte.)
- Ti, které jsme vyplašili, protože jsme se po nich vrhli jako šílené fanynky na rockovém koncertu. (Pozdravujeme kupříkladu Míšu Mergelovou s Martinem Paytokem či paní Františku Vrbenskou.)
Poslední den nás přiměl vytvořit kategorii novou.
Z ničeho nic totiž před námi stanul známý politik, který momentálně rozděluje společnost, a živě projevil zájem o naše výrobky. Připravil nám horké chvilky, protože ne vždycky souhlasíme s tím, co říká a dělá. Když nám ovšem ukázal, jakou knihu si na festivalu koupil a chtě nechtě jsme se tomu museli společně zasmát, rozhodli jsme se více soustředit na to, co nás spojuje, než co nás dělí, a tak ho možná brzy zahlédnete v knihopolském tričku.
Čestné pozdravení posíláme také panu Albertu Čubovi. Jednak bylo příjemné zaslechnout v Praze rodný dialekt, a také za podpis knihy Ocelové srdce, kterou Michal bleskově zpronevěřil z knihopolského skladu.
Skutečné celebrity
Pozlátko slávy je krásná věc, ale skutečné osobnosti jste pro nás vždycky byli vy – naši zákazníci. Mnoho z vás jsme poznali podle fotek na internetu, na mnoho si vzpomněli s malou nápovědou a se spoustou dalších se teprve seznámili. Každé takové setkání byla radost nad radost a mohli bychom si s vámi povídat celé dny. Speciálně máváme Zdence a Yvetě, neboť nám bylo obzvláště velkou ctí.
Jedno selfíčko a hurá zpátky za kasu! Vpravo je náš festivalový hit, kterému jste se – k naší nesmírné radosti – pohihňávali už od vstupu do haly.
Čtenáři nekradou a zloději nečtou
Tímto heslem se Tom zaklínal až do pozdního sobotního odpoledne, kdy nám kdosi ve chvilce nepozornosti zcizil z pultu svíčku. Zloděje tímto zdravíme a přejeme mu těžké zažívací potíže po zbytek jeho dní.
Žvýkačkový problém
Jak už asi víte, vozíme s sebou na festival jen vzorky triček, a pak je podle vašich přání a tužeb vyrábíme na objednávku. Proto nás mrzelo, že jsme nemohli zachránit nebohou paní, která se na nás vrhla s prosbou, že nutně potřebuje tričko. Od pasu nahoru ji totiž skoro celou pokrývaly cáry žvýkačky. Pomoct jsme nemohli, ale dodnes si říkáme, jaká to musela být epická bublina!
Rána s knihou
Každé ráno, když jsme se upachtění po průjezdu Prahou přiřítili na stánek, čekal už na nás netrpělivě nějaký zákazník. Na tom by nebylo nic divného, kdyby všichni do jednoho nechtěli knihu. Ve čtvrtek si milá paní v červeném odnesla dva díly Harryho Pottera, v pátek nás pán žádal o Led, v sobotu jedna dívenka o Ranhojičku a v neděli zase jiná slečna nezbytně nutně potřebovala Nebe po bouři. Přiznejte se, že vy jste se na nás domluvili?
Knížky jsme se rozhodli vzít s sebou na poslední chvíli. Jsme rádi, že jste nám na zpáteční cestu o půlku výtisků odlehčili.
Hvězdy instagramu
Když nám náhodou přebývala ruka, snažili jsme se přidat něco vtipného na instagram. Pro Michala je to náročná disciplína, neboť se nebožák narodil ve znamení Vah. Zvolit ten správný gif je tak pro něj skutečně vysilující úkol. Nicméně jsme chtěli poděkovat všem, kdo nám s propagací pomáhali a sdíleli, co si u nás nakoupili. Doufáme, že vás nadšení neopustí a uvidíme vás pak na sítích i v nových tričkách.
První a poslední
Protože vás přišlo tolik a náš počítač byl jen jeden, psali jsme objednávky zběsile na všechno možné okolo. Žádnou jsme ovšem neztratili a každou později pečlivě přepsali do našeho systému. První objednávku tak počítač eviduje ve čtvrtek v 11:44. Poslední jsme zadali v neděli v 19:55 kdesi uprostřed dálnice D1.
Zásadní nedostatek češtiny
Ať hledáme, jak hledáme, nenacházíme v češtině slova, kterými bychom vám dostatečně poděkovali, že jste do nás a našich výrobků vložili důvěru. Je to ta nejcennější hodnota, jakou si můžeme přát, a uděláme všechno proto, abychom ji nezklamali. Z toho důvodu také přichází neodvratný konec článku a my se přesouváme do dílny, odkud nevylezeme, dokud neodešleme poslední objednávky.
Děkujeme na tisíckrát a máme vás rádi! ❤
Závěrečná festivalová fotka, bo to musí být. Ehm, mysleli jsme protože.